"Z hlediska historie se matematika vyvíjela ve čtyřech obdobích. První období je datováno od 5.století př. n. l. Tehdy člověk začal používat první matematické pojmy, prováděl přiřazování prvků množiny jedné k množině druhé a to pomocí rukou. Člověk se v dobách prehistorických seznámil s ekvivalentními množinami, tvary kruhu, kružnice a úsečky. Protože nebyly školy, nemohly se předávat poznatky z pokolení na pokolení. Po dělbě práce se studiu poznatků věnovali jen určití lidé. Poněvadž si lidé stále více uvědomovali nutnost uchování dosavadních poznatků, a to nejen matematických, zavedli první školy. Babylónské školy vyučovaly počtům, které zahrnovaly výuku o pozemcích, objevech valů, násypů, ale byly určeny jen úzkému okruhu lidí.
V Egyptě ovládali čtení a psaní jen kněží, později kasta písařů. Zprávy o matematice čerpáme z papyrů, poznatky byly získávány experimentálně, byly izolované, útržkovité, netvořily soustavu, byly získávány abstrakcí vztahů reálného světa a sloužily praxi.Tyto poznatky ukazují na materiální původ matematiky."